Dominikánský klášter s kostelem sv. Václava v Opavě. Archeologie a péče o sbírky jako prostředek k prezentaci nálezového fondu

2024 – 2026

Řešitel a spoluřešitel: PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D., Mgr. Kateřina Buchtová

V 60. až 80. letech minulého století byl pod vedením Slezského zemského muzea v Opavě prováděn v několika etapách záchranný archeologický výzkum dominikánského kláštera a k němu náležejícího kostela sv. Václava. Podnět k záchraně této stavební památky vznikl již v roce 1944, kdy měl být kostel s klášterem přebudován na sídlo městského archivu v rámci plánovaných přestaveb Opavy jako sídla vládního prezidenta pro řízení sudetské župy. Situace však zůstala v rovině plánů. Při osvobozovacích bojích ostravsko-opavské operace v závěru války areál s kostelem utrpěl bombardováním. Přes peripetie následujících let, kdy hrozila klášteru úplná demolice a zánik, se však podařilo prosadit obnovu celého komplexu. Osobní nasazení Dr. Václava Štěpána a ing. arch. Leopolda Plavce, kteří rozpoznali hodnotu této památky a v roce 1965 zahájili stavebně-historický průzkum, doplnila o dva roky později manželka druhého jmenovaného V. Šikulová ze Slezského muzea a zahájila archeologický výzkum v souvislosti s přípravami rozsáhlých oprav a adaptací celého areálu na Dům umění. Získaný soubor je součástí sbírek Slezského zemského muzea. Doposud zpracovány jsou jen izolované skupiny nálezů (např. sklo). Jako celek je však soubor doposud kriticky nevyhodnocen. Jedná se o jedinečný soubor středověkých a novověkých artefaktů širokého spektra typologicko-morfologické škály, který si zaslouží komplexní vyhodnocení nejen po stránce heuristické, ale rovněž je nutné dané nálezy odpovídajícím způsobem prezentovat široké veřejnosti. Technika užitých metod při péči o předměty daného charakteru je rovněž velmi důležitou rovinou při snaze o zdokonalování metod práce se sbírkovými předměty. Sdílení postupů jejich stabilizaci a obnově je vedle samotného heuristického a prezentačního zpracování důležitým pramenem našeho poznání o artefaktuálních hodnotách naší společné minulosti. Projekt by tak navazoval na dřívější snahu o zpracování daného souboru kolegyněmi P. Skalickou a H. Kartouzovou a soustředil se především na zpracování hrobových celků ve spojitosti se zachovalými fragmenty či celými částmi různých typů textilií.