Nedestruktivní archeologicko - historický průzkum a mapování lokalit 2. světové války v českém Slezsku

Výsledek projektu - odborná publikace

Předložený katalog k výstavě, koncipovaný jako monografie dané problematiky, je výsledkem pětiletého grantového projektu "Krajina – Nedestruktivní archeologicko-historický průzkum a mapování lokalit 2. světové války v českém Slezsku", jehož nositelem bylo v letech 2019 až 2023 Slezské zemské muzeum, a který vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury.


Elektronická verze publikace ke stažení:

Nedestruktivní archeologicko - historický průzkum a mapování lokalit 2. světové války v českém Slezsku 

Doba projektu: 2019 - 2023 

Projekt má za cíl zmapovat lokality 2. světové války na území českého Slezska. Oblast našeho zájmu plně odpovídá vědeckým, sběratelským, sbírkotvorným a současně i územními aktivitami Slezského zemského muzeum. Projekt, jež navazuje na IGS z roku 2018 (IGS201804/2018 - Archeologické mapování lokalit 2. světové války v okrese Opava), slouží jednak k vědeckému vyhodnocení, studiu a poznání míst úzce spojených s historií 2. světové války, ale současně představuje i vodítko k ochraně významných historických lokalit, jež díky nekontrolovatelným a neprofesionálním výkopům neustále ubývá, stejně jako nenávratně ubývá historických pramenů, které s danými situacemi souvisejí.

Místa s nálezy 2. světové války lze již dnes možno považovat za archeologické a historicky cenné lokality a jako taková by měla být chráněna stejně jako jiná archeologická či historicky cenná území, a to v rámci dikce zákona 20/1987 sb. o Státní památkové péči.  

Prvním krokem k jejich ochraně je jejich důkladné zmapování.

V případě lokalit 2. světové války je jednoznačné, že současný systém archeologické památkové péče je spíše nechrání či se jimi zabývá pouze okrajově, neboť leží mimo okruh vědeckého zájmu těchto institucí.

Ze strany různých organizací, jednotlivců a spolků, dochází k neprofesionálním výkopům letadel, tanků, hrobů apod. Daná činnost ve většině případů těmto lokalitám škodí. Práce jsou mnohdy zaměřeny na samotné vyzvednutí nálezu, nezohledňují nálezové okolnosti, postdepoziční aktivity či transformační procesy v okolí nálezu a ochuzují nás tímto o širokou škálu výpovědních pramenů a informací, které tak nenávratně mizí (každá takováto nálezová situace je jedinečným a nikdy nenahraditelným zdrojem informací, které bez profesionálního přístupu budou jednou provždy zničeny).  

V rámci řešení projektu je nutné vytvořit široký mezioborový tým odborníků složený z pracovníků Slezského zemského muzea (přírodovědné oddělení, oddělení společenských věd, konzervátorské oddělené). Úzká spolupráce mezi historiky zabývajících se 2. světovou válkou, archeology a přírodovědci aktivně propojuje interdisciplinární spolupráci několika oddělení Slezského zemského muzea a zaručuje kvalitní zpracování daného tématu, a současně excelentní výstupy. Slezské zemské muzeum se daným obdobím dlouhodobě zabývá, má k této činnosti předpoklady, vlastní archív lokalit 2. světové války, vědecky toto období vyhodnocuje a má rovněž profesionálně vybavené archeologické pracoviště, které je schopno dané téma zpracovat. 

  • Primárním zájmem našeho studia je identifikace těchto míst přímo v terénu. Ohledání místa pomocí nedestruktivní či drobné sondážní archeologické metody, zaměření, dokumentace místa (pomocí fotogrammetrie, snímkování dronem) a zanesení do mapy včetně prezentace nálezů. 
  • Sekundární krok souvisí s archivačními pracemi vedoucí k zachování svědectví očitých či dosud žijících účastníků události daného místa a aktivit 2. světové války (v maximální míře budou využity archivní materiály Památníku 2. světové války v Hrabyni). 
  • Terciálním krokem jsou publikační výstupy minimálně v recenzovaných časopisech, monografie shrnující formou syntézou výsledky projektu, aktivní účast na konferencích a vytvoření muzejní expozice na dané téma. 

Úkoly, realizace, cíl a výsledek 

Projekt si klade za cíl zachycení těch faktorů a událostí 2. světové války, které nejsou vždy a jasně identifikovatelné v rámci archivních záznamů, historických zpráv či jiných médii (tisk, rozhlas, televize)...  

  • postup archeologizace nálezů v čase a princip samotné archeologizace
  • volnočasový život vojáků v okolí bunkrů, zákopů apod. 
  • antropologické informace o vojácích - stáří, nemoci, zranění, důsledky smrti, "čas smrti" apod.

....případně historických faktů, které je možné rekonstruovat jednak na základě archeologických pramenů prostřednictvím archeologických metod, a to jak destruktivních tak i nedestruktivních, tak i historického studia či dalších dílčích přírodovědných metod.

Naší snahou je na bázi poznání a identifikace míst z pozůstatky 2. světové války jejich následná ochrana přímo v krajině. 

K tomu je nutná jejich prvotní prostorová identifikace, což souvisí s: 

  • terénním sběrem dat - např. prostřednictvím doposud žijících svědků událostí, archivního výzkumu, konzultace s odborníky apod.

V návaznosti na to: 

  • terénní prospekce potenciálně pozitivních míst - detektorový průzkum, drobná sondáž, mapování, dokumentace místa.

V případě zjištění ohrožení nálezu, místa apod.: 

  • výzkum archeologickou metodou, vyzdvižení nálezů, jejich následná konzervace, zpracování. 

Co nás zajímá: 

A) všechna místa s doklady 2. světové války zachycená v krajině: 

  • zákopy, okopy 
  • pády letadel, zničené tanky 
  • místa bojůvek, potyček 
  • pomníčky s doklady úmrtí 
  • bunkry s potencionálním prostorem tzv. volnočasových aktivit v jejich okolí 

B) místa s důsledky 2. světové války

  • zaniklé osady
  • vesnice 
  • usedlosti