Výzkum polykulturní lokality v Neplachovicích

Obec Neplachovice náleží mezi významné archeologické lokality. Nálezy různého stáří jsou známy z několika míst katastru obce a časově pokrývají dlouhé období od neolitu (6. tisíciletí př. n. l.) až po raný středověk.

Záchranný archeologický výzkum zde probíhal ve dvou fázích. První fáze byla vyvolána stavbou nové školky na ul. Zámecká (parc. č. 574/12) v roce 2020 a druhá fáze pak pokračovala následující rok v prostoru hřiště za novou školkou (parc. č. 574/1).

Lokalita se nachází téměř na vrcholku malého návrší (290 -300 m. n. m.) mezi budovou zámku a školy nedaleko Heraltického potoka, který teče asi 300 m jižně od tohoto návrší. V blízkosti byly již dříve prováděny archeologické výzkumy Národním památkovým ústavem, při stavbě nových rodinných domů na ul. Krátké, která se nachází jižně cca 250-300m v mírném svahu pod zkoumanou plochou. Při těchto výzkumech byly objeveny pravěké zahloubené objekty datované do pozdní doby bronzová (1000-800 př. n. l.) a také do tzv. doby římské (0-400 n. l.).

V rámci první fáze záchranného výzkumu bylo prozkoumáno celkem 26 zahloubených objektů datovaných převážně do časného eneolitu (hornoslezská lengyelská skupina III - okolo 4000 - 3800 př. n. l.), zachyceny byly také artefakty přináležející lužické kultuře (cca 1200-800 př. n. l.). Osm objektů představovalo typické zásobní jámy, které sloužily na skladování potravin či zrní. Dva z objektů byly tzv. hliníky, neboli jámy ve kterých se těžila hlína. Další objekty představovaly jámy různých jiných funkcí. Nejzajímavějšími objekty však byly dva hroby obdélného půdorysu. Jednalo se o kostrové pohřby s přiloženými milodary ve formě keramických nádob. Hrob č. 510 (100x70 cm) s orientací V-Z obsahoval dvě mísy na nožce a menší amforovitou nádobku. Z pohřbeného jedince se dochovaly pouze fragmenty zubů. Hrob č. 518 (140x100 cm) s orientací JV-SZ obsahoval těžko rozpoznatelný negativ kostry pohřbeného jedince a fragmenty zubů. Jedinec ležel pravděpodobně ve skrčené poloze na pravém boku, obličejem k SV. Jako milodar byla přiložena amfora se čtyřmi uchy, džbáneček s rukojetí vložený do tenkostěnné nádoby a mísa na nožce.

V rámci druhé fáze výzkumu bylo prozatím prozkoumáno a rozpoznáno 65 zahloubených objektů stejné datace jako na ploše prozkoumané v první fázi, s malým doplněním o fragment koflíku, který je možný předběžné datovat do únětické kultury (cca 2200-1600 př. n. l.). Devatenáct objektů lze popsat jako typické zásobní jámy. Dále byly na ploše prozkoumané tři hliníky a dalších třicet šest sídlištních objektů. Jeden podlouhlý objekt vyplněný vrstvou mazanice a vrstvou popelovité výplně a jedním masivním tkalcovským závažím. Podobné objekty, datované do kultury lužických popelnicových polí byly identifikovány i při výzkumech NPÚ na parcele jižně navazující na zkoumanou plochu. Ve čtyřech zásobních jamách byly nalezeny lidské ostatky. Konkrétně v obj. 538 byli uloženi dva jedinci mladšího věku. Jeden ležel ve standartní skrčené poloze na pravém boku, obličejem k S-Z. Druhý jedinec byl v pozici polosedě opřený o stěnu jámy s lehce pokrčenýma nohama a rukama složenýma na hrudi. V jámě se nacházely také ostatky hlodavce (pravděpodobně zajíce). V objektu 545 byly prozkoumáni dva dospělí jedinci. První ve skrčené poloze na pravém boku, obličejem k Z. Druhý jedinec byl pohozen do jámy a ležel částečně na břiše s rozhozenýma rukama a nohama v středu jámy, částečně přes prvního jedince. Objekt 546 obsahoval kosterní pozůstatky jednoho jedince uloženého ve skrčené poloze na pravém boku, obličejem k SV. Pravá ruka jednice byla položena dlaní přes jeho obličej. Zatím poslední kosterní pozůstatky byly objeveny v objetu 527. Jednalo se o pozůstatky malého dítěte, ze kterého se podařilo vyzvednout pouze lebku, kosti ostatku těla byly zcela strávené. Dítě leželo na vrstvě propálené mazanice.